Ačkoli to tak posledních pár let nevypadá, tak nám právě vrcholí zima a jarní prázdniny jsou v plném proudu. I když nám v nížinách, pahorkatinách a ohřátých městech stačí oblečení, které „skříň dá“ a zuby nám nedrkotají, tak ale cestou na hory se nám může nešťastná městská ruka vymstít.
O co vlastně jde, když se mluví o funkčním oblékání? Funkční prádlo má za úkol udržovat náš organismus v optimálním mikroklima. Prostě aby nám bylo tak akorát. V zimě většinou chceme, aby nám teplo nikam neutíkalo, protože i naše tělesná energie je drahá, ale v létě se ho zase rádi zbavíme a potřebujeme spíše dobré odvětrání. A úplně nejlepší by bylo, kdyby tuhle celoroční práci zvládlo co nejméně kousků.
Vlněné oblečení, to už dávno není svetr od babičky, který vás dřív sní, než zahřeje. Taková vlna z ovcí merino, je tak jemňoučká, že ji dokonce mohou nosit dětičky s obtížnými kožními problémy, aniž by je nějak dráždila. Tradiční vlna, na níž si možná někteří neblaze pamatují, zahřála, ale byla těžká, objemná a škrábavá. Avšak vlákna horského merina jsou jemná, prodyšná, odolná proti zápachu a neškrábou.
Když na vlákno merina kouknete pod mikroskopem, zjistíte, že má na sobě šupinky. Tyto šupinky mají neutrální náboj. A toho se zase bojí bakterie, nečistoty a zápach. Navíc přispívají k lepšímu praní. Pro lepší představu – vlákno merina má průměr 17–23 mikronů a jeden mikron to je jedna tisícina milimetru.
Říká se, že vlna hřeje, i když je mokrá. Řekněme si tedy, jak je to doopravdy. Vlákna merino mají schopnost absorbovat vlhkost. Jsou totiž hydrofilní, neboli přitahují vodu, kterou nasávají do své struktury. Následně působí takové složitější a nezajímavé detaily jako absorpce a desorpce, jež způsobují, že při vázání vody dochází k produkci tepla a při uvolňování vlhkosti se teplo zase spotřebovává. Pokud je merino ve vlhkém prostředí (třeba na naší zpocené kůži) může pohltit až 35 % své vlastní hmotnosti. Teprve potom ucítíte vlhkost.
Merino vlákna také dobře dýchají a rychle odvádí vodní páry vláknem pryč od pokožky, načež ta zůstává suchá. A suchá pokožka není dobrým hostitelem pro bakterie, které naopak milují vlhko. Dobrá prodyšnost spolu se šupinkami a mastnými kyselinami na vláknech funguje antimikrobiálním účinkem.
Jedno z posledních plus? Vlna není hořlavá a netaví se tak jako třeba šusťáky.
Jak tedy sestavit set funkčního vlněného oblečení?
Úplně nejvíc vespod patří základní savá vrstva. Tu tvoří lehčí nátělníky, trička, body a legíny na tělo. Oblečení z merina nižší gramáže lze také výborně využít v teplých měsících, ale o tom zase jindy.
Úkolem střední, izolační, vrstvy je nepouštět ven teplo, které potřebujeme k zahřátí, ale nechat běžet to, co je přebytečné, aby nedocházelo k pocení. I tady má vlna své místo. Jen je třeba přidat na gramáži. V zimě a nečasu se tato vrstva ještě přikryje svrchním, nepromokavým a větru vzdorným krunýřem. Na kamaše tak stačí navléknout softshellové kalhoty Unuo s flísem.
Vlněné ponožky a punčošky ve sněhulích nejen, že zahřejí, ale také zabrání vzniku puchýřů, jelikož se nepromáčí stejně jako stará známá bavlna. Jen pozor, ponožka musí pěkně sedět na noze, protože když je moc velká, má tendenci se shrnovat a bude pěkně tlačit.
Jestliže dáváte šanci funkčnímu oblečení, ať už vlněnému, bambusovému, nebo třeba z polyesterového flísu, nezapomeňte, že každý materiál má svá specifika a je důležité, aby si spolu jednotlivé vrstvy navzájem rozuměly. Když se tedy zaizolujete ve středních funkčních vrstvách, ale dospod obléknete bavlněný nátělník, bohužel ztratíte některé z benefitů.
Jak se taková vlna pere?
Pere se pomálu, suší se rozložená a nepotřebuje žehličku. Praní je trochu slabým místem oblečení z merina. Objemnější kousky trochu pomaleji schnou a jelikož se nevěší, nýbrž rozkládají, zaberou i více místa. Na druhou stranu nevyžadují příliš časté praní. Samozřejmě, že pokud už je na tričku jedna skvrna vedle druhé nevyhne se koupeli v přípravku na vlnu. Pokud je ale pouze zapocené, stačí ho pověsit do průvanu a je to. Vlna je antibakteriální!
Může se vlněné body přidat do pračky ke zbytku a zapnout ji na 40? Ne. Vlněný svetr také jen tak do pračky nehodíte. A to ani na 30, pokud používáte běžný prací program. Jestliže již perete vlněné oblečení v pračce, tak pouze v programu na vlnu a ruční praní a s pracím prostředkem k praní vlny určeným. Opravdu dobře fungují ty s lanolinem, které ještě podpoří funkční vlastnosti vlny. Pokud však lanolin neradi, zkuste gel s olivovým olejem pro stejné účinky. Nejlépe je však prát vlnu něžně v ruce.
Pozor, na vlnu nepatří žlučové mýdlo a další drastické přípravky na skrvny! Ať žijí tmavé univerzální odstíny.
A co etika a ekologie?
Možná se k vám dostala informace o mulesingu. Není to hezká stránka věci. Jde o odstraňování kůže okolo zadečku jehňátek za účelem prevence onemocnění flystrike. Toto onemocnění, kdy larvy much napadají kůži především v zadní oblasti, je pro ovce smrtelné. V dnešní době ale existují i jiné způsoby jejímu předcházení, než je mulesing. Nicméně ty bývají náročnější na péči o ovečky, která se zase promítá do financí. Než si tedy pořídíte svůj vlněný kousek, informujte se o tom, jak si stojí použitý materiál v tomto ohledu. Smutnou zprávou však je, že mnohdy se přesné informace o původu vlny nedají dohledat, či se ztratí po cestě od dodavatele k zákazníku a označení mulesing free nemusí stačit. Nejlepší je se zajímat o to, jaký přístup k etice a životnímu prostředí má samotný výrobce. Například český Crawler se opravdu snaží být co nejvíce odpovědný.
Merino ovce jsou Australskou a Novozélandskou výspou. Takže merino materiál nám tak trochu cestuje po světě. Za to nám ale zase při správné péči dokáže pěkně dlouho posloužit. Takřka až do roztrhání těla. A protože je to materiál, kterým nás obdařila příroda, dokáže se v ní zase rozložit. Nekrmte však prošlapanými vlněnými ponožkami vermikompostéry, ale pěkně ji zamíchejte do pořádného kompostového koktejlu.
Nebrat tričko, kde není vlny 100 %?
Vlna je skvělá, ale pokud se k ní přidají do party další materiály, může být ještě lepší! Krapet polyesteru zajistí větší odolnost a delší životnost. Hedvábí podpoří funkční vlastnosti a navíc je tato kombinace krásně jemná.
Postřehy z života s vlněnou výbavou
A protože i my jsme fanoušci vlněné merino výbavy, tady je pár postřehů z reálného života.
Merino patří do lesní školky. I když jsou děti velkou část dne venku, tak vlněné vrstvy jim poskytnou potřebné teplo, aniž by se zpotily. „A to za mě merino splňuje skvěle,“ říká kolegyně Adélka. „I když jdou delší cestu a u toho třeba nějak blbnou a zpotí se, tak nemají tričko mokré a nestudí.“
Merino je základním vybavením na zimu. „Máme teď Crawler kamaše, tričko, kukličku a rukavice, ty se softshelem, a Surtex ponožky.“ Ve velké zimě menší děti, které toho ještě moc nenaběhají snesou i dvě spodní vrstvy z merina.
Merino k nošení patří. „Když jsem nosila, miminkům jsem dávala merino body, která krásně udržovala tělesnou teplotu. V zimě zahřívala a v létě odváděla pot. Viděla jsem velký rozdíl, když měly body z bavlny a když měly merino.“
Bonusový tip nakonec – když merino trošku kouše, tak lze dát dospod nátělník, ačkoli je lepší ho používat přímo na kůži. Ale i tak to krásně funguje. Ozkoušeno za Vás! (I když víme, že to lehce odporuje zákonům správného vrstvení, někdy jsou lepší „malé ústupky, nežli vážné komplikace.“)